Jezdecká socha

Tichý kůň se vzpíná
A v sedle nějakej král
Bronz na bocích se blýská
Jako by svaly hrál

Staletí tu stojí
A jinej by to vzdal
Jen by se díval k zemi
Jak přál by si ten král

Není totiž vůbec snadné
V slunci v dešti tiše stát
Snášet toho kdo ti vládne
Přitom tvář si zachovat

Co mu zbývá
Jen stát
Co zbývá
Když běžel by tak rád
Co mu zbývá
O čem sní
Co zbývá
Než se zbavit otěží
Proč stavěli by pomník
Koni co by jen stál
Pak moh'by zdání budit
Že význam má jen král

Ten kdo v sedle sedí
Ten by měl i naslouchat
Někdy kůň ví lépe
Jaký směr jízdě dát